Jak to vypadá s očekávaným poklesem plateb za státní pojištěnce?

V průběhu sněmovních letních prázdnin se toho z legislativního hlediska příliš mnoho neděje. Výjimku však představuje snížení plateb za státní pojištěnce avizované vládní koalicí. V posledních letech došlo k opakovanému navyšování těchto plateb, a to nejprve pod vlajkou zlepšení platové situace ve zdravotnictví, následně pak kvůli pandemii onemocnění COVID-19 a souvisejícím mimořádným nákladům systému zdravotního pojištění. Ekonomickou agendou letošního roku je však válka na Ukrajině a její konsekvence v podobě energetické krize a nebývale vysoké inflace. Je tedy logické, že ministr financí hledá, kde může, se snahou alespoň částečně zalátat náš krvácející státní rozpočet. V tomto ohledu pak dává smysl, že si ze systému zdravotního pojištění ukrojí zpět část z toho, co vysálo zdravotnictví ze státního rozpočtu v minulých letech, kdy bylo pro tehdejší vládu prioritou. Kde jen tak objevíte volných 14 mld.? Co už mi moc logické nepřipadá, je fakt, že do role obhájců tohoto návrhu se víceméně dobrovolně nechají nainstalovat zdravotní pojišťovny.


Z legislativního hlediska vše probíhalo podle vládních plánů, a to až do tohoto týdne, kdy příslušnou novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vetoval prezident republiky. Politicky jsou karty rozdány celkem jasně. Vládní koalice disponuje ve sněmovně 108 hlasy, přičemž pro přehlasování prezidenta jí stačí 101. Paradoxem doby je i to, že největší bojovnicí za dosavadní úroveň plateb za státní pojištěnce je exministryně financí, která je jako šéfka státní kasy navrhovala zcela zrušit.


Zajímavější jsou spíše věcné argumenty obou stran, neboť tentokrát je opravdu sporné, kdo má více pravdu. Předmětné snížení nepředstavuje dramatický propad. Jde o návrat na předchozí úroveň. Ekonomická predikce zdravotního pojištění se ukázala jako příliš pesimistická a realita je příznivější. Vývoj pandemie naznačuje také spíše pozitiva. Zároveň však platí, že zdravotní pojišťovny dávno nesedí na deklarovaných vyšších desítkách miliard rezerv a že např. investice do zdravotnické infrastruktury včetně nemocničních areálů jsou dlouhodobě nedostatečné. Jinými slovy, pokud by těch 14 mld. Kč mělo opět padnout většinově na další navyšování platů ve zdravotnictví, je postup vlády rozumný, avšak chtělo by to zároveň zvážit, zda by přeci jen neměly např. v podobě investic zůstat v resortu zdravotnictví, který držel poslední roky celou naši společnost nad vodou.


Autor: Jakub Král

231 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše